Román Podzim (Jeseň) je volným pokračováním nejúspěšnějšího Slobodova díla – románu Krev – a zároveň poslední knihou, která vyšla za autorova života.
Na jejích stránkách se spisovatel opět stává hlavní postavou svého textu, jen místo Hospodáře přichází Děda, muž ani ne tak starý, jako spíš unavený konáním každodenní lopoty – řemesla žít. Za humny plyne řeka Morava, střídají se parna a bouře léta 1993. Sledujeme scény z běžného dědova života, jeho práci na dvorku i na divadelní hře, prostřihy do minulosti, interakce se ženou, dcerou a vnučkou, komická nedorozumění se sousedy.
Dumáme nad dědovými rozbory biblických témat, soudy o veřejném životě, stárnutí a nemožnosti lásky. Dědovy věty jsou prodchnuté hořkostí a kverulantstvím, věčně se hádá (sám se sebou) o smysl existence. V tom spočívá dar, který si odnášíme ze setkání se Slobodovým textem: stáváme se svědky vypjatého úsilí žít a psát čestně a autenticky.