Martin Kinc, známý svým čtenářům a fanouškům na Twitteru také jako „trapnobásník z Vysočiny“, se svou poezií do čítanek nejspíš nikdy nevstoupí. Na to jsou jeho básničky příliš drzé, příliš provokativní, občas příliš mládeži nepřístupné. O to oblíbenější jsou. Vedle veršíků o psech, kočkách, vších..., připomínajících básničky, které jsme si všichni psali při nudných hodinách pod lavicí ve škole, se Martin soustředí i na politickou satiru. I zde používá formu jednoduchých, vypointovaných veršů, v tomto případě ale neústupně stranících těm silám na politickém poli, jichž si básník váží, a stejně jednoznačně sžíravě zatracujících ty, které naopak rád nemá.