„Vyhlaďte všechny ty netvory!“ říká ve slavné Conradově novele Srdce temnoty šílený obchodník Kurtz. Je to cynické doporučení, jak zajistit bílým kolonizátorům pohodlné podnikání s africkými surovinami. Kurtz je sice fiktivní postavou, ztělesňuje však evropské myšlení své doby. Myšlení, pro něž byla genocida legitimní cestou k bohatství a moci; myšlení, které mělo zrodit dvacáté století i s jeho hrůzami.

Pravda má občas podobu střípků rozházených všude kolem. Abychom ji mohli zahlédnout, musíme poodstoupit v prostoru i čase. Švédský spisovatel Sven Lindqvist takto odjel na pouť Saharou, aby mohl psát o temné minulosti evropského bohatství a imperiálního rozmachu. Vznikla dnes již legendární kniha Vyhlaďte všechny ty netvory, fascinující a brutální hybrid mezi cestopisem, esejem a dějinami, přeložený do dvaceti jazyků, který v době svého vydání vzbudil kontroverzi svým odhodláním pojmenovat pravdu za cenu vlastní — tedy evropské a západní — hanby. Vyhlaďte je.