Po úspěšném debutu Průvody k popravám (2001) vydává Michael Lorenc, člen básnického sdružení KRB, druhou sbírku, v níž tepe halasovská dikce, nejspíše z období Tváře. Daří se mu v ní být úsporný a přitom dostatečně sdělný a zbytečně nekašírovaný. Je to poezie niterná, hloubavá, nehalasná, zato – jak bylo naznačeno – halasovsky obsažná. Vnímavého čtenáře si získá svou meditativností, jemnou metaforičností a závratnou touhou být k životu pravdivým zrcadlem.