Kniha předních českých politologů reaguje na aktuální debaty o žádoucí podobě volebního systému pro volby Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nejprve sumarizuje české historické zkušenosti s většinovým systémem z doby před první světovou válkou, dále si všímá působení tohoto systému v senátních volbách po roce 1996 a rekapituluje pokus o změnu volebního systému z let 2000–2001.

Důkladnou diskusí pak prochází samotná aktuální myšlenka na zavedení většinového systému pro volby dolní komory, která je spojena i s otázkami racionalizace parlamentního režimu a výzvami a hrozbami volebního inženýrství. Na závěr se pozornost soustřeďuje na důsledky případné změny pro vnitřní život politických stran.