Pátý díl řady Větroplavba se pět noří do nejstarší historie létání v českých zemích a zabývá je kategoriemi lidí, které autor označuje za zájemce, příznivce, znalce, propagátory či popularizátoři a vědce. Zájemci představují v podstatě neznámou skupinu osob s pozitivním vztahem k problematice létání. Zpravidla se navenek neprojevovali a zapadli v temnotách minulosti. Do této kategorie patří také Jednota pro povznesení průmyslu v Čechách, založená v roce 1833. Příznivci tvoří specifickou skupinu zájemců, kteří v oboru aktivně nepracovali, avšak působili v redakcích periodik, případně jako vydavatelé. Znalci měli dosti hluboké znalosti o otázkách létání a někteří příležitostně o nich opsali do periodik nebo do encyklopedií. Propagátoři a popularizátoři napsali větší počet článků do časopisů zhruba v letech 1890 až 1914. A pokud jde o vědce, ti se rozpadají do dvou skupin. První tvoří ti, kteří se letectvím nezabývali, ale jejich práce měla pro letectví význam. Druhou skupinou jsou pak ti vědci, kteří se přímo zabývali otázkami letectví. První skupinu autor zahajuje osobou pražského lékaře Jana Mayera (1754–1807), člen České královské společnosti nauk. Z českých fyziků se v knize objeví například profesor Čeněk Strouhal (1850–1923). Opomenuta nebude ani práce moravského rodáka profesora Ernsta Macha (1838–1916).