Po díle shrnujícím Macurovy odborné práce o českém 19. století vychází svazek, jenž představí autorovu pozoruhodnou románovou tetralogii, tematicky zasazenou do téhož období. Každý z románů je stylizován jako parafráze jednoho z oblíbených dobových žánrů: novely, živých obrazů, elegie a grotesky. První dva z nich vznikly již v druhé polovině osmdesátých let 20. století, kdy navzdory historické látce vyjadřovaly také autorovu generační zkušenost s realitou socialismu. Informátor uvádí čtenáře do prostřední jazykově a kulturně se vymezující vlastenecké společnosti a zkoumá i míru její loajality vůči habsburské monarchii. Komandant očima studentského vůdce J. V. Friče vykresluje paradoxy revolučního roku 1848. Tématem autorova nejosobitějšího a nejosobnějšího románu Guvernantka je život a umírání básníka a vědce F. L. Čelakovského a především jeho druhé manželky, spisovatelky A. Rajské. Roku 1997 za něj Macura získal Státní cenu za literaturu. Vydání části Medikus v roce 1999 se již nedožil. Pohrál si v ní s fiktivním pokusem obnovit České království, o něž se měl za prusko-rakouské války pokusit osobní lékař bývalého císaře Ferdinanda Dobrotivého.
Macurovy historické romány vyrůstají z hluboké znalosti historických pramenů, nejsou však jen doplňkem autorova odborného náhledu na českou obrozeneckou společnost, ale svébytnou uměleckou výpovědí. Románové postavy a jejich činy mají povětšinou své doložitelné historické předobrazy, v rámci autorovy hry s možným a nemožným však přerůstají v živoucí hrdiny. Macurovy návraty do historie je navíc možné číst také jako klíčové texty: na jejich stránkách se mezi českými obrozenci mihnou i autorovi současníci; vnímavý čtenář si pak uvědomí jejich silnou autobiografickou inspiraci