Sto let jednoho stromu
Lubor Hájek a institucionální sběratelství asijského umění v Československu
20,84 €
21,94 €
U dodávateľa
Expedujeme do 14 pracovných dní
- Jazyk
- Český
- Počet strán
- 288
- Väzba
- brožovaná
- Rozmery
- 180 x 240 mm
- ISBN
- 9788074852459
- EAN kód
- 9788074852459
- Číslo produktu
- 381976
V listopadu 1951 bylo v Národní galerii založeno oddělení orientálního umění, jehož přednostou se krátce nato stal indolog Lubor Hájek. V průběhu následujících desetiletí se v jeho sbírkách podařilo shromáždit přes deset tisíc předmětů asijského umění a představit je na desítkách krátkodobých výstav.
S nebývalým zaujetím připravená publikace Sto let jednoho stromu je věnována Luboru Hájkovi k nedožitým stým narozeninám. Podrobně popisuje okolnosti vzniku sbírek asijského umění před druhou světovou válkou a přibližuje okamžiky založení orientálního oddělení Národní galerie počátkem padesátých let. Ukazuje, z jakých zdrojů sbírky orientálního oddělení čerpaly, a představuje osobnosti, které se na jeho zrodu podílely. Vypráví pohnutý příběh dvou dlouhodobých expozic čínského umění v zámku Troja a v Benešově nad Ploučnicí a téměř detektivním způsobem pomocí dobových dokumentů mapuje okolnosti požáru benešovského zámku v roce 1969, který část asijských sbírek zničil. Závěrečné pasáže knihy představují erudovaného odborníka Lubora Hájka jakožto milovníka a znalce asijského umění, jemuž sbírky někdejšího orientálního oddělení do značné míry vděčí za svou podobu a obsah. Publikace tak přináší detailní vhled do procesů fungování i kontextu institucionálního sběratelství asijského umění v Československu v meziválečném a poválečném období.
S nebývalým zaujetím připravená publikace Sto let jednoho stromu je věnována Luboru Hájkovi k nedožitým stým narozeninám. Podrobně popisuje okolnosti vzniku sbírek asijského umění před druhou světovou válkou a přibližuje okamžiky založení orientálního oddělení Národní galerie počátkem padesátých let. Ukazuje, z jakých zdrojů sbírky orientálního oddělení čerpaly, a představuje osobnosti, které se na jeho zrodu podílely. Vypráví pohnutý příběh dvou dlouhodobých expozic čínského umění v zámku Troja a v Benešově nad Ploučnicí a téměř detektivním způsobem pomocí dobových dokumentů mapuje okolnosti požáru benešovského zámku v roce 1969, který část asijských sbírek zničil. Závěrečné pasáže knihy představují erudovaného odborníka Lubora Hájka jakožto milovníka a znalce asijského umění, jemuž sbírky někdejšího orientálního oddělení do značné míry vděčí za svou podobu a obsah. Publikace tak přináší detailní vhled do procesů fungování i kontextu institucionálního sběratelství asijského umění v Československu v meziválečném a poválečném období.
Komentáre zákazníkov
Recenzie z facebooku