Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 byl postupně zaveden přídělový systém na potraviny a jiné zboží, což mělo zásadní dopad na hospodaření místního obyvatelstva.
Jan Vondráček popisuje na příkladu politického okresu Kladno každodenní perspektivu zavádění nových zákonů, oznámení a vládních nařízení, které prováděli úředníci na nejnižší úrovni. K tomuto přehledu vyvinul inovativní postup, jak zpřístupnit chronologické záznamy místní správy pro bádání v oblasti historie každodennosti. Použití vlastního programového vybavení, které bylo vytvořeno speciálně pro práci s tímto typem archivních pramenů, autorovi umožnilo zapracovat všechny přestupky proti platným nařízením v okrese Kladno do digitální databáze a následně je propojit a porovnat s mnoha dalšími zdroji. Díky tomu bylo možné popsat komplexní historii německého okupačního aparátu v protektorátu, a to v oblasti řízeného hospodářství.

V této studii jsou viditelné vzájemné vztahy mezi německými a českými aktéry, jakož i jejich manévrovací prostor. Ukázány jsou ale také ekonomické praktiky místního obyvatelstva stejně jako vzájemné procesy osvojování a vyjednávání. Takto zvolený přístup ke zkoumané látce nakonec prokázal, že v protektorátu existoval normativní stát, ve kterém působila celá řada dosud opomíjených či neznámých aktérů podílejících se na zavádění řízeného hospodářství. Na prvním místě se přitom jednalo o české úředníky a jimi obsazené instituce, jako byly okresní úřady, českomoravské svazy a Nejvyšší cenový úřad.