Monotématická publikace „Samozahřívání organických materiálů“ je zaměřena na samovolné vznícení, které je jednou z příčin požárů, především u materiálů, které jsou skladovány ve velkých množstvích. Podstata samozáhřevu a dvě teorie, které vysvětlují chování materiálů při samozáhřevu jsou uvedeny v první části publikace. Další části publikace jsou věnovány samozáhřevu vybraných významných skupin materiálů. Kromě tradičních materiálů, jako je uhlí a seno nebo sláma, jsou uvedeny údaje o nebezpečí samovznícení štěpky, jako jednoho z novějších biopaliv, jehož nebezpečné chování při skladování ve větších množstvích není ještě zcela dokumentováno. V kapitole věnované samovznícení kapalin nanesených na pevných nosičích jsou diskutována nebezpečí samozáhřevu v technologických zařízeních. Publikace také obsahuje přehled metod používaných pro hodnocení sklonu materiálů k samovznícení.