Milí čtenáři, vydejme se spolu do Českého lesa. Do kraje s hlubokými a téměř nekonečnými lesními porosty kdysi téměř neprostupnými, v minulém století skoro padesát let nedostupnými. Nachodíme či na kole ujedeme spoustu kilometrů, někde je setkání se zvěří pravděpodobnější než s člověkem.

Naštěstí tu nekonečnou samotu naruší tu vesnice, tu města. Navštívíme třeba Tachov, Poběžovice, Horu Svatého Václava, Tři Sekery nebo Broumov, Nové Domky (kde ministři symbolicky přestřihli ostnatý drát) a další, nad jejichž historií a osudy se leckdy zatají dech. Kapitolou sama pro sebe je památka roku 2023, jízdárna ve Světcích, druhá největší ve střední Evropě. Připomeneme si slavné postavy minulosti jako Windischgrätze, Kolowrat-Krakowské a Coudenhove-Kalergi. Překvapí nás množství kostelů a kdysi slavný klášter v Pivoni i hodně židovských hřbitovů. Samozřejmě zdoláme mnoho kopců a hor, v první řadě Dyleň a Čerchov, a zjistíme o nich hodně zajímavostí. Pomyslně se setkáme také s „českoleským Hasilem“ – konkrétně Josefem Zikou. Aby toho nebylo málo, zvědavě občas nahlédneme za hranice k sousedům.

Pokud se nás na některých místech zmocní smutek nad zaniklými vesnicemi a životem v nich, je to normální. Zároveň si ale jinde uvědomíme, že Český les i se svými obcemi se zhluboka nadechl a je to vidět i cítit. A buďte připraveni, že se i trochu zasmějeme a nejspíš někde zabloudíme. Tak ať nám to dobře šlape!