Kniha by měla čtenáře seznámit s problematikou přípravy a projektování pražského dálničního okruhu na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století. Tato problematika je dnes již zcela zapomenutá. Čtenář je nejprve seznámen s postupem trasování a projektování komunikace na sklonku třicátých let minulého století. Tedy v době ještě relativní samostatnosti našeho státu, která je ukončena okupací druhé republiky v polovině března roku 1939.
V první polovině roku 1939 probíhalo trasování a projektování okruhu ještě bez větších vlivů okupantů. Zlom přichází na podzim roku 1939, kdy je připravované řešení okružní komunikace kolem Prahy označeno některými německými odborníky jako nevhodné. Na jaře 1943 pod vlivem válečných neúspěchů nacistického Německa jsou práce zcela zastaveny. Po skončení druhé světoví války se na tyto rozsáhlé a finančně náročné projekty hledělo s nedůvěrou, jako na něco zcela nevhodného k případné realizaci. Praha a potažmo celá Česká republika tak ztratila možnost velkorysého řešení dopravy, které ve své době překonávalo čas o mnoho desetiletí. Gigantická konstrukce Zlíchovského mostu nemá dodnes v České republice obdoby.