V příbězích Dorotky a Ukšuka vypráví Viola Fischerová o přátelství holčičky a psa, opravdickém přátelství, jaké zažila sama autorka psomilka sice až když už byla dospělá, ale se stejnou touhou po věrném psím kamarádovi, jako když byla malá. "Nikdy se mi po Ukšukovi nepřestalo stýskat", přiznává dnes Viola Fischerová "a na knížce o něm mi záleželo víc než na všech ostatních. Zažila jsem s ním spoustu legrace, ale i podivuhodného srozumění a lásky. A právě o tom všem je toto vyprávění."