Knížka mohla vzniknout jen díky souhře šťastných okolností. Autor vzpomínek, vysloužilý rakousko-uherský námořník Čeněk Vrba (1888-1968), by se jistě divil, že dostaly právě tuto podobu. Rád své příběhy, které sám nazýval „povídačkami“, vyprávěl a inspiroval tak svého staršího syna Čeňka k tomu, že je nakonec nahrál, aby zůstaly zachovány i potomkům. Nahrávalo se v roce 1962 ještě na starý cívkový magnetofon. Vypravěči tehdy bylo 74 let. Když syn Čeněk v roce 1968 emigroval, dostaly se s ním nahrávky až do Kanady. V osmdesátých letech minulého století jsem získal jejich kopii na magnetofonové kazetě. Stáří původní nahrávky i kopírování způsobily zhoršení kvality už tak nedokonalého zápisu. Bylo třeba přepsat mluvené slovo do písemné podoby, což se podařilo až po mnohonásobném poslechu. Český text