Zápisky českého právního historika, pražského archiváře a politika Jaromíra Čelakovského (syna Františka Ladislava Čelakovského), vedené s různou intenzitou v letech 1871 až 1914, představují v řadě ohledů ojedinělý a dosud prakticky neznámý pramen k dějinám české společnosti a zejména české a rakouské politiky v posledním půlstoletí trvání habsburské monarchie. Jejich výjimečnost spočívá nejen v poměrně dlouhé době jejich vedení, ale především v závažnosti informací, které přinášejí především pro období let 1899 až 1914, v nichž leží jejich těžiště.