Světoznámý autor uvádí čtenáře do své zkušenosti modlitby s ikonami na příkladu čtyř slavných ruských ikon (Nejsvětější Trojice, Panna Maria Vladimirská, Kristus ze Zvenigorodu a Seslání Ducha Svatého), které mocně zasáhly do jeho života a osvětlily mu samu podstatu křesťanské zvěsti. „Chceme-li žít duchovním životem uprostřed společnosti, která tak úporně vysává naši energii, je třeba si vědomě chránit svůj vnitřní prostor, kde můžeme kontemplovat Pánovu krásu. Jedním z kroků tímto směrem mohou být i moje rozjímání nad čtyřmi ruskými ikonami. Věnoval jsem se jim dlouho, a to především v modlitbě; četl jsem o nich i mluvil, ale hlavně jsem na ně tiše a vytrvale hleděl… A tohle bych rád zdůraznil vám všem, kdo budete číst má rozjímání: na ikony je třeba usebraně v tichu hledět, modlit se s nimi.“ (z úvodu autora)