Vzpomínková kniha, jejímuž sestavení slavný architekt věnoval několik let, vychází nejen u příležitosti konání stejnojmenné výstavy v pražské Galerii Zdeněk Sklenář. Jméno a dílo Josefa Kaplického není širší veřejnosti příliš známé, přesto jeho přínos českému výtvarnému umění v mnohém přesahuje rámec působení na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Jeho žačkou byla například Adriena Šimotová, která o něm píše: „Jeho působení na škole bylo samo téměř uměleckým dílem. Skrze svého žáka vyjadřoval vlastně nepřímo sám sebe.“

Kniha je koncipována jako volný dialog inspirace mezi dědečkem a vnukem, jehož futuristické skici a portréty otce zajímavě doplňují vyběr prací dědečkových. Z jeho díla Jan Kaplický do knihy vybral množství náčrtů, fotografií soch a plastik, obrazů, grafických a architektonických návrhů.