Jatka jsou černohumornou groteskou.
Podobně jako v životě, jde i v této knize především o bytí samo, kdy kulisy tvoří hromady nahých těl a prokrvených údů. Nechybí však ani deziluze z faktu, že vše, co prožíváme, možná není víc než pouhá psychóza, zdání a klam, kdy nám na mysli neodbytně vytane: „Kdo jsme, kam se ubíráme a proč?“ Namísto odpovědi zjistíme, že stojíme v pořádném hajzlu a kdosi právě zatáhl za splachovadlo.