Od doby, kdy Etiopie vstoupila do Společnosti národů (1923), byla vystavena tlaku Velké Británie a později zejména Itálie, která si tak připravovala půdu k vojenské okupaci. Záminkou se stal pohraniční konflikt z prosince roku 1934, známý jako walwalský incident. Monografie Jana Záhoříka se snaží najít hlubší kořeny těchto událostí. Pojednává o roli, již hrála Etiopie v mezinárodních vztazích dvacátých a třicátých let, a analyzuje okolnosti, které přispěly k italské invazi roku 1935. Vedle mezinárodněpolitického kontextu se soustředí rovněž na "antropologické mýty" Evropanů (Čechoslováky nevyjímaje) o Etiopii a jejích obyvatelích. Ukazuje, že tyto stereotypní představy ovlivňovaly postavení Etiopie v mezinárodní politice a italské propagandě sloužily jako argument pro její mocenské ovládnutí.