S výraznými osobnostmi české literární vědy a estetiky, kteří část svého života prožili v zahraničí, rozmlouval Ondřej Sládek. 

Kniha přibližuje čtyři životní příběhy, které mají podobný začátek: rozhodnutí odejít do exilu. Další děj a životní události jsou však zcela rozdílné. Publikace obrací pozornost zvláště na představení jejich odborné práce, velký prostor je však věnován také jejich životu v exilu, sžívání se s novým prostředím, kontaktům s českou exilovou komunitou, ale také návratům do vlasti po roce 1989. Rozhovory vznikaly různě dlouho a na různých místech, avšak mají řadu společných jmenovatelů. Mezi nejvýznamnější patří reflexe role umění v jejich životě a úvahy o individuální a společenské odolnosti.