V prvních dvou svazcích rozpracovaného šestidílného projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva zahraničních věcí ČSSR z let komunistického režimu (1956–1989) jsou – prakticky vesměs poprvé – publikovány relevantní dokumenty, reprezentativně ilustrující vnější vztahy a aktivity československého státu od událostí bouřlivého a zlomového roku 1956 do období Pražského jara 1968 a jeho ukončení intervencí armád Varšavské smlouvy.
Zachycují tedy, mimo jiné, postupné rozšiřování diplomatických aktivit jednoho z menších „satelitů“ Moskvy, což nepochybně značně obohacuje dosud kusé informace o vývoji této stránky mezinárodních vztahů v době studené války. Pražská zahraniční politika se v tomto období již věnovala nejen vztahům uvnitř „východního“ bloku (jimž se konec konců věnovala do značné míry „diplomacie“ partajní), ale postupně opatrně rozšiřovala relace i s částí států západních. Nejvíce ovšem narůstala její agenda a aktivita v tzv. třetím světě, vedle Blízkého východu a jihovýchodní Asie stále více i v subsaharské Africe a pozvolna i některých zemích Latinské Ameriky.

Edice, opatřená také podrobnou úvodní studií jak o zahraniční politice, tak o vývoji diplomatické služby ve sledovaných letech, umožňuje současně nahlédnout do vnitřního fungování této složky státního aparátu i jeho personální skladby a proměn. Její nedílnou součástí je i podrobný poznámkový aparát a jmenný rejstřík. První díly budou v dohledné době doplněny dvěma dalšími svazky, přinášejícími podobnou materii z let 1969–1979.