Zápisky z deníku narcistního grafomana mezi lety 1971 a 2014. Putování v kruhu sebestřednosti životního osudu, opakujících se slov a obrazů dítěte v uniformě doby. Zauzlován do sebe odkládá celý život deníky bez čtení až do chvíle úmrtí Mam. Díky dlouhým cvičením jógy je schopen nahlédnout Čas s humorem a přijmout za přítele.

Vzpomínkově a vnitřně výpravný text dramaterapeuta Josefa Zajíčka doprovázený dobovými fotografiemi z jeho života má svůj sugestivní vnitřní rytmus, na který když se čtenář naladí, může v otiscích “všedních” myšlenek ucítit i tlukot autorova srdce. Kniha je oknem do necenzurované, avšak nevulgární, všedně meditativní intimity autorových myšlenek. Toto okno se otevírá nejen čtenářům knihy, ale zároveň slouží autorovi jako ucelený materiál k improvizačním - terapeutickým představením na dialogickém základě určeným široké veřejnosti.