Čtveřice textů v žánrovém rozpětí od krátkého článku po knižní studii nabízí pohled na Alexandra Sticha mj. jako na teoretika textologie, propojované vždy s dalšími disciplínami - s lingvistikou, stylistikou, historií aj. Texty souboru jsou zaměřené autorsky ke Karlu Sabinovi a skrze něj k dalším autorům, zejména ke K. Havlíčkovi Borovskému, B. Němcové a J. E. Sojkovi. Tyto materiálové studie tvoří v rámci Stichova díla samostatný celek, v mnoha ohledech odlišný od autorových prací zařazených do výboru Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi z r. 1996.

Alexandr Stich (1934-2003) - lingvista, literární vědec a historik, znalec baroka a literatury 19. století, proslul zejména svým lingvoliterárním přístupem k uměleckým a publicistickým textům, v němž se podnětným způsobem kombinuje několik vědních oborů. Ve větší části svého díla se rovněž zabýval textologií, kterou vnímal jako způsob práce s textově ukotveným historickým faktem a možnost nacházení jeho autentické podoby. Připravil řadu edic publicistiky a beletrie (např. J. K. Tyl: Pražský posel 1848, 1966; M. Z. Polák: Cesta do Itálie, 1979; výbor z publicistiky K. Havlíčka Borovského, 1986; J. Kořínek: Staré paměti kutnohorské, 2000). Teoretickou rovinu textologie reflektoval v řadě svých prací, nejdůsažněji patrně v souboru sabinovských statí, publikovaných v tomto svazku.