Jedno z nejznámějších děl Ericha Fromma, které napsal během exilového pobytu ve Spojených státech, kam musel utéci před Hitlerovým nacismem. Vzhledem k tomu, že lidem z demokratických společností se navzdory faktům zdálo neuvěřitelné, že by nacistickou ideologii i praxi aktivně podporovaly široké vrstvy německého národa, považoval Fromm za nutné vysvětlit psychologické kořeny tohoto úděsného jevu. Výstižně poukazuje na fakt, který nikdo před ním explicitně psychologicky nerozpracoval – fakt dvojznačnosti lidské svobody, jež se může stát otevřením možností, stejně jako cestou do úzkosti z osamění a izolace. Je-li svoboda pojímána oním druhým způsobem, svádí do pasti autoritářství, destruktivity či konformismu. Fromm ve svém díle pátrá, kdy takový strach ze svobody vznikl a co jej podpořilo, a přes všechna svá zjištění se domnívá, že je v lidských schopnostech stát se sebou samým skrze tvorbu, smyslovou radost, lásku či práci. Erich Fromm (1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, humanistický fi lozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Mezi jeho nejznámější knihy patří Strach ze svobody, Umění milovat, Anatomie lidské destruktivity, Mít, nebo být. možností, stejně jako cestou do úzkosti z osamění a izolace. Český text