Etnografický ústav Moravského muzea v Brně uchovává jednu z nejrozsáhlejších a nejreprezentativnějších sbírek keramiky, jež byla určena především pro uživatele z lidových vrstev. Soubor sedmi tisíc sbírkových předmětů podává svědectví o keramické výrobě v průběhu tří století. Obsahuje nejen doklady rukodělné práce hrnčířů a džbánkařů, ale rovněž ukázky sériové tovární produkce. Po stránce materiálu jsou v ní vedle početných hrnčířských výrobků zastoupeny také výtvory z bělniny a tvrdé kameniny, kamnářské i šamotové produkty. Jádro sbírky však tvoří jedinečné fajánse, považované za vrcholný projev keramického řemesla a dokumentující neobyčejnou zručnost a výtvarné nadání svých tvůrců. Nejcennější součást fajánsové kolekce představují novokřtěnské a habánské výrobky. V době svého vzniku reprezentovaly artefakty, jimiž se území jižní Moravy a západního Slovenska významně zapsalo do dějin keramické výroby. Počátek jejich zhotovování je spojen s působením řemeslníků z řad náboženské sekty novokřtěnců, zastupující v 16. století jeden z proudů evropské reformace. V 18. a 19. století se na novokřtěnské výrobní tradici rozvinula rukodělná fajánsová produkce, jež se stala důležitým projevem lidové kultury Moravy a Slovenska. Předložená publikace seznamuje s fajánsemi vyrobenými v průběhu 17. a v první polovině 18. století, odkazujícími na činnost novokřtěnských keramiků a jejich nástupců, které jsou nyní uloženy v Etnografickém ústavu Moravského zemského muzea. Publikace by se měla stát počátkem prezentace jeho mimořádné keramické sbírky. Jejím záměrem je rovněž upozornit na bohatství, jež se z velké části ukrývá v prostorách muzejních depozitářů a s nímž se veřejnost může setkat jen při ojedinělých příležitostech. Na tomto místě autorka děkuje všem, kteří jí pomohli při zpracování publikace. - Alena Kalinová